Seznam pobytových akcí

Líchovy 2018 - letní tábor
AKTUÁLNĚ

Janov 2018 - jarní pobyt

Janov 2017 - pozimní pobyt

Pařez 2017 - letní tábor

Janov 2017 - zimní pobyt

Janov 2016 - pozimní pobyt

Líchovy 2016 - letní tábor

Janov 2016 - zimní pobyt

Podzim 2015 - podzimní pobyt

Léto 2015 - letní tábor

Zima 2015 - zimní pobyt

Janov 2014 - podzimní pobyt

Líchovy 2014 - Letní tábor

Janov 2014 - zimní pobyt

Líchovy 2013 - tábor

Janov 2013 - zima

Janov 2012 - podzim

Líchovy 2012 - tábor

Janov 2012 - zimní pobyt

Janov 2011 - pobyt

Líchovy 2011 - tábor

Líchovy 2010 - tábor

Líchovy 2009 - tábor

Líchovy 2008 - tábor

Hradiště 2007 - tábor

Šenov 2006 - zima

Janov 2006 - podzim

Březejc 2006 - tábor

Janov 2005 - podzim

Březejc 2005 - tábor

Šenov 2004 - tábor

Rožnov 2003 - tábor

Zámostí 2002 - tábor

Březejc 2001 - tábor


Janov nad Nisou 2012 - podzimní pobyt (4 dny)

Přátelé, kamarádi. Říká se: "Pachatel se vždy vrací na místo činu." Toto rčení lze bez jakýchkoliv pochyb jistě napasovat i na nás. I když asi ne doslova, jinak bychom měli na vrubu již pěknou řádku lumpáren. Každopádně jsme i letos využili pohostinného a velmi přátelského prostředí hotelu Velký Semerink v Janově nad Nisou, abychom v přenádherné podzimní krajině Jizerských hor strávili 4 dny plné radosti, lásky a ničím nerušeného přátelství.
Tento pobyt je však zároveň, Bohu žel, i rozlučkový s paní Hankou Jumrovou a její rodinou, která se o nás v hotelu starala více než deset let. Hotel získal nového majitele, který bude, jak pevně věříme, nakloněný podobným našim pobytům i do budoucna.

A proto: Hanko, díky za VŠECHNO!

A nyní pár základních informací o pobytu:

místo:   Hotel Velký Semerink Hotel - foto
termín:   24. října 2012 až 28. října 2012
odjezd:   24. října 2012 (středa) v 17:30 z Liberce - Rybníčku
příjezd:   28. října 2012 (neděle) ve 14:00 do Liberce na Rybníček
doprava:   autobusem
program:   Najdi svého bobra!
cena:   2.000,- Kč
do kdy se přihlásit:   30. září 2012
kde vzít přihlášku:  pod tímto odkazem
kam odevzdat přihlášky:   na pondělních kroužkách vaření, příp. poštou na adresu Ludmila Kantoríková, U Sirotčince 321/10, 460 01 Liberec 1
do kdy zaplatit   3. října 2012
jak zaplatit:   na pondělních kroužkách vaření Lídě Kantoríkové, příp. na účet Asociace (163239286/0300) - do zprávy pro příjemce, prosíme, důsledně uvádějde jméno klienta!
pro koho je akce určena:   pro členy libereckého klubu ARPZPD - nejste-li členové, kontaktujte nás, prosím
vedoucí akce:   Ludmila Kantoríková (mail)
počet přihlášených klientů:  
(stav ke dni 24.10.2012)  
23
vedoucí, kteří se zúčastní:  
(stav ke dni 24.10.2012)  
Lída, Lucka, Míša, Blanka, Vlaďka, Ondra, Honza, Ríša, Lukáš, Kačka, Ina, Herry, Ondra, Petra, Hanka Č.

Moc se na všechny těšíme!


AKTUÁLNĚ: Janov nad Nisou 2012 - podzimní pobyt (4 dny)

24. října - 28. října 2012

Aktuální dění z podzimního pobytu 2012 - živý deník.

Úvod, rozdělení oddílů

Milí rodiče,

Stejně jako každý rok informujeme o dění na letním táboře, zavedli jsme loni prvně tento "živý denník" i na podzimním pobytu. Rádi bychom v této tradici pokračovali, a tak se budeme snažit vám přiblížit i další podzimní pobyt. Doufáme, že se nám podaří plnit tyto stránky aktuálními postřehy stejně, jak to činíme na táboře. Držte, prosím, palce nejen nám, ale i internetovému připojení, které je zde v horách nevalné úrovně. Hned zkraje bychom vás rádi informovali o rozdělení jednotlivých oddílů.

Oddíl č. 1:  
(holky)  
Hana Bobvošová
Aneta Komárková
Jana Hrudková
Sabina Majerechová
Marcela Poštulková
Andrea Sabová
Tereza Koňaříková
Jana Roučková
Věra Šenkýřová
Nela Varmužová
Klára Vávrová
vedoucí:   Blanka Čáslavská
Lucie Reváková
Michaela Soukupová
Alena Björke
Vlaďka Frühbauerová
Kateřina Kaňková
Ludmila Kantoríková
Hana Češková
Petra Bergmanová
aktuální procento ztrát:   0 %    tendence:
Oddíl č. 2:  
(kluci)  
Marek Bradáč
Vít Kouřil
Lukáš Machač
Tomáš Hoidekr
Zdeněk Jaroš
Ladislav Kantorík
Jan Matys
Luboš Pavlíček
Martin Slavík
Tomáš Soukup
Ladislav Sviták
Pavel Vávra
vedoucí:  Jiří H.
Ondřej Chvojka
Ondřej Dragoun
Jan Borovička
Lukáš Urban
Richard Mergl
aktuální procento ztrát:   0 %    tendence:


Hlavní vedoucí:


Ludmila Kantoríková
Zástupce: Míša Soukupová
Programová vedoucí: Lucie Reváková, Míša Soukupová

Den 1. - středa

Ahoj rodiče, přátelé, dámy a páni. Je to tady, konečně uzrál ten správný čas, podívat se na prodložený víkend do Janova. Jak už bývá zvykem, vyrazili jsme autobusem pana Hudečka. Co čert nechtěl, starý, unavený a rozvrklaný autobus neposlouchal na slovo. Nejdřív v garáži nechtěl nastartovat, což se projevilo zpožděním, ale pak ještě stávkovaly zadní dveře a jedny dveře od kufru. Vše však po těchto menších komplikacích dobře dopadlo a úspěšně jsme dorazili do cíle. Hotel Velký Semerink a jeho personál nás uvítal vinikajícím kuřecím stehnem s bramborem. S plnými bříšky jsme si vyslechli úvodní proslov Lidušky, která později předala slovo programovým vedoucím Lucince a Michalce. Z jejich proslovu vyplynulo, že budeme honit bobříky nejen po horách, jenže v tu chvíli ještě nikdo netušil, že první bobr bude od odvahy. Pro ulovení tohoto zákeřného tvora bylo nutno udělat vedoucími v horním patře strašidelnou trasu. Nebudu to prodlužovat a rovnou řeknu, že žádné ztráty nebyly, všichni bobra odvahy ulovili, nikdo si nenadělal do kalhot, jenom se občas temnou chodbou hotelu ozval vyděšený výkřik. Noční běsnění skončilo kolem jedné hodiny ráno. Uff, ještě teď slyšíme ozvěny křiku.

Den 2. - čtvrtek

Den začal překvapivě tiše. Noční lovení bobra všechny notně unavilo a nikdo pravděpodobně neměl sílu vstávat a budit ostatní před budíčkem. Ráno jsme si nekazili nějakou trapnou rozscvičkou a hned jsme se vrhli na snídani a někdo to vzal i přes koupelnu a zkontroloval si zuby kartáčkem. Snídaně byla vydatná v podobě švédského stolu a každý mohl hodovat, co mu hrdlo ráčí a to že se opravdu našli jedinci, co fakt hodně ráčili. Další část běhajícího bobříka se skrývalo v okolí, tak nám nic jiného nezbývalo, než se teple obléknout a jít lovit. Lovili jsme po skupinách, holky a kluci zvlášť. Naše běsnění odneslo pár stromů ztrátou listů, v lepším případě jsme se spokojili se spadlým listem ze země. Druhou část dopoledne jsme stříleli indiáni po bledých tvářích a bílé tváře po indiánech, za to byli úspěšní soutěžící odměněni bobrem hbytosti. Než jsme si mohli jít odpočinout, museli jsme do sebe dostat vynikající houbovou bramboračku, přírodní hovězí pečeni s rýží a to vše zapít to dostatečným množstvím tekutin, tedy čaje. Po třetí hodině jsme šli dodělat načatého dopoledního bobříka a v oddílech jsme začali procvičovat mozkové závity a bušit do hlavy názvy stromů od listů, co máme z dopoledne. Světe div se, značná většina si opravdu názvy pěti stromů zapamatovala, úspěšní si z klání odnesli květinové bobříky. Večeři jsme si naštěstí lovit nemuseli, tak nebyl problém do sebe nasoukat bramborovou kaši se sekanou. Oddech na nás nečekal. Ve vestibulu se přemnožli bobříci míření no a tak jsme byli vysláni jejich stavy zredukovat. Sice pár potvor s rozpláclým ocasem uteklo, na druhou stranu musíme konstatovat, že úlovek byl značný. Konečně odpočinek, konečně nás žádný bobr neotravuje a můžeme se v klidu nudit. Ale ne, od nudy nás zachránil Jirka, uchvátil nás další jeho skvělou střeštěnou pohádku O černokněžníkovi Černotovi a princezně Amálce. Po troše večerní kultury jsme se ve hře na kamenné tvaře pokusili rozesmát v kruhu nastoupený kolektiv vedoucích. A protože jsme rození komici, nebyl to pro nás vůbec těžký úkol. Veselý konec dne hřeje nejen nás ale i naše vedoucí. Teď už se ve snech těšíme na zítřejší pokračování.


Den 3. - pátek

Vstávat, budíček, vstávat! Ano, takhle morbidně začal den. O to horší bylo, že se jednalo o sedmou hodinu ranní. Ano, čtete dobře, byla to sedmá hodina. "Jakto, že nemáš připravené oblečení na výlet? A kde máš rukavice, kde máš čepici, vždyť se to přeci říkalo? Vždyť víš, že hned po švédské snídani jedeme do Harrachova!", bylo slyšet z největšího pokoje se šesti chlapci. Ještě, že autobus dneska nestávkoval a do harrachovské sklárny Novosad nás dopravil přesně na desátou hodinu. Krásné uvítání od okouzlující průvodkyně bylo završeno výkladem plným odborných výrazů s nimiž jsme propluli celou sklářskou huť a mohli jsme ochutnat dokonce i místní osmi-stupňové pivo. Na závěr jsme navštívili skleničkami plnou nákupní zónu sklárny a ty nás ke koupi lákaly všemožnými barvami a tvary. V muzeu sklárny jsme také mohli vidět nashromážděná stará díla sklářských mistrů. A protože nás už hlad soužil pořád víc a víc, zajeli jsme na domluvený piknik do nedaleké benzínové pumpy, kde byl pro nás připraven privátní salónek. Tam jsme se nacpali kuřecími řízky v chlebu a dílo završili sušenkou nebo jablkem. Během zahánění hladu jsme dostali konečně bobrovský úkol, byl to papír s hromadou otázek, které se týkaly Harrachova a okolí. Odpovědi na některé z otázek byly pro nás jako turisty nelehké a proto jsme je měli získat od zdejších obyvatel. Po návratu na hotel a po večeři v podobě špaget s načervenalou masovou směsí jsme se dozvěděli, že vyhráli kluci v poměru 17:15. Kdyby si to někdo neuměl spočítat, tak dodávám, že holky ulovily o dva bobry míň. O večerní program se postarala Janička Hroudička, která překvapivě po několikaletém přemlouvání vedoucích konečně uspěla s její dokonale a do detailu vypracovanou hrou zvanou aktivity. Myslím, že dál už není co psát, den byl náročný, vyšichni jsou uťapaný, otrávený čerstvým horským vzduchem a nyní dobíjí baterky v říši snů.

Den 4. - sobota

Budíček! Je tu sobotní ráno a nás dnes čeká zase spousta nových zážitků. Ranní pohled z okna překvapil nejednoho z našich malých skautíků. Noc si pro nás připravila bezmála pět centimetrů čerstvého sněhu. Po bílem překvapení jsme se vydali do společenské místnosti na snídani. Po tom, co jsme si naplnili bříška do zásoby, seznámili jsme děti se sobotním programem. I přes očividně drsné podmínky, které panovaly venku (kromě sněhu a mínusových teplot také velmi silný vítr) jsme si nehodlali nechat ujít příležitost vidět a případně se i zúčastnit jednoho z nejslavnějších závodů Jizerek - Intercontinental Janov Run 2012. Nadšené děti v předstartovní horečce vyrazily do pokojů a v rekordním čase se nám posklouzávaly dolů ze schodů nabalené do všeho zimního oblečení, které po svých kufrech nalezly. Po půlhodině chuze v sibiřském počasí jsme přišli na forbalové hřiště v Janově, start a cíl závodu Janovského přespolního běhu. Díky domu jsme na vlastní oči mohli vidět velké sportovní výkony. Zajímavostí tohoto ročníku je umrznutí kompletní keňské bežecké reprezentace, kterému jsme byli svědky. Dokonce někteří z nás využili možnosti osahat si bývalá nevětší esa běžeckého sportu a účastníky poslední londýnské olympiády již v tuhém stavu. Abychom nedopadli tak jako zmrzlí keňští borci, raději jsme se vydali na cestu zpět do hotelu Velký Semerink. K obědu naservírované vepřo-knedlo-zelo nám dodalo potřebnou energii pro celé bobří odpoledne. Testem naší chuťové vytříbenosti byl bobřík chuti. Velkým favoritem této soutěže byl Martin Slavík, které své degustační schopnosti prokázal už ve včerejší hře, kde jsme měli poznávat listy různých stromů. Ten celé publiku včera nečekaně překvapil, když jako metodu k rozpoznávání listů použil čich. Paradoxně měl stoprocentní úspěšnost. Bobříka chuti splnili všichni skauti a bezpečně dokázali rozeznat chuť jablka a chleba. S další disciplínou, bobříkem plavání, jmse si též hravě poradili. Z lavoru naplňeného vodou jsme nohou lovili předměty jako tužka, pingpongový míček nebo mýdlo. Chvilku čekání na večeři v podobě smaženého hermelínu s brambory jsme si zpříjemníli zpěvem. Po nutném odpočinku jsme si obličeje vyzdobily všelijakými motivy a ornamenty a s těmito jsme se vydali na tradiční diskotéku. A akce to byla vskutku povedená! Jakto? Inu, protože jsme se všichni protančili až do úplného vyčerpání a nyní už relaxujeme spánkem v našich postýlkách. Těšíme se na zítřejší dopolední program a pak už jen na Vás, milé rodiče, až nás zítra příjdete přivítat. Příjezd našeho autobusu je podle plánu ve 14:00 na parkoviště na Rybníčku. Tedy pokud se zase nepo..... autobus. :-)

Den 5. - neděle

Poslední den pobytu nás probudilo do oken svítící sluníčko. Hotelová kuchyňě opět naservírovala vynikající snídani a my jsme poté mohli celé dopoledne vyplnit bobříkem dobrých skutků. Toho jsme mohli získat například tím, že jsme pomohli našemu spolubydlícímu zabalit si své oblečení do cestovních zavazadel. Hra na paní Colombovou nám urychlila čekání na sváteční svíčkovou s houskovým knedlíkem. Po obědě už nezbyl čas na nic jinéhom, než na nakládání zavazadel, rozloučení se skvělým personálem hotelu a postupné soukání skautíků do autobusu.